Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žňový čas

26. 7. 2009

Právě v tomto čase probíhá rozhodující období roku na vesnici- žně. Tak tomu bývávalo. Dnes se žně týkají pár lidí, jenž by se spočítal na prstech jedné ruky. Před půlstoletím žněmi žila celá vesnice. Hlavní bylo dostat úrodu pod střechu. Vstávalo se brzy, shánělo se příbuzenstvo na výpomoc. Vytahovali se mandelňáky, lopaťáky, kosy a hrabě. Povřísla a provázky připraveny. Na mlátičky je zatím čas, nejprve se musí obilí svázat do snopů a složit na poli do mandelů. Seklo se buď kosou nebo sekačkou, taženou koňmi zvanou lopaťák. Ta posekla obilí a složila je na zem kde se muselo svázat ručně v snopy. V této fázi sklizně už počasí tak nepoškodí úrodu.  Potom se snopy svážely na mandelňáku s párem koní do stodol. U stodoly se připravila mlátička, ta povětšinou patřila více hospodářům a mlátilo se. Jeden člověk podával snopy z vozu na plošinu mlátičky. Druhý je rozvazoval a přichystal pro třetího, jenž vkládal obilí klasy napřed do mlátícího bubnu mlátičky. Toto byla nepříjemná práce v hluku, prachu a většinou i horku. Za mlátičkou se odsouvala sláma a vázala. Prašná práce tak pro čtyři, většinou ženy. Na druhém konci mezi mlátičkou a motorem (spojené plochým řemenem) další, již asi osmý člověk pytloval vymlácené obilí. Plné pytle z pod mlátičky vyměňoval za prázdné. Devátý byl muž jenž, měl mlátičku na starosti a řídil výmlat. Další lidé přiváželi snopy a odváželi vymlácené obilí a svázanou slámu.

Do vzniku JZD v roce 1958 u nás nebyl kombajn. Popsaná sklizeň se prováděla mezi lety 1930-1958. Jinak se nepoužívala mlátička a mlátilo se ve stodole cepy.

ed

 

 

Náhledy fotografií ze složky Lopaťák

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář